Ty, tvoje žena a dva vlci

Točím dneska video o dvou vlcích a přestože je to známý, je to tak naprosto zásadní, že jsem se o tom rozhodl napsat článek.
Tyhle dva vlci totiž vysvětlujou, proč některý manželství (vztahy) končí v kanále a jiný žijou pořád jako na líbánkách. Kterých je víc si asi dokážeš typnout…
Příběh o dvou vlcích jsem nevymyslel. Vypráví se nějak takhle:

Indiánský chlapec sedí s dědečkem u ohně. Kouř stoupá k vymetenému nebi, které velmi vkusně hvězdami ozdobil sám Manitou. 

Dým stoupá, občas zapraská dřevo a vyletí pár jisker, jinak ticho.

Noc jako stvořená pro předávání moudrosti.

„Chlapče, v každém člověku žijí dva vlci. Černý a bílý. Neustále vedou boj o lidské srdce.

Ten bílý je dobrota, skromnost a shovívavost. Je pokorný a pečující.

Černý vlk je vzteklý, bojovný a nenávistný. Hledí si jen svého prospěchu a nic jiného ho nezajímá.

Bílý vlk sílí vždy, když vlídným slovem odpovíš ostatním, když pomůžeš slabším a nepovyšuješ se.

Černý vlk má navrh, když jsi zpupný, panovačný a sobecký.

Je jednou z největších tragédií v lidském životě, když v boji bílý vlk podlehne černému.

Takový člověk pak žije uvězněný sám v sobě, ve svém vzteku a bolesti.“

„A dědečku, který vlk vyhraje ve mně?“, ptá se chlapec s obavou v hlase.

Stařec chvíli hledí do ohně a pak se svýma pronikavýma očima dlouze podívá na chlapce a tiše odpoví: „Ten, kterého budeš více krmit.“
Doufám, že teď máš na zádech husí kůži a říkáš si: „Ty vole, wow, to bylo hluboký!“ Ale to není všechno!
Protože vlci v srdci dobrý… ale má to přesah i do těch našich partnerství.
To ten starej indián vnukovi neřikal, ale já to tobě řeknu. 
Ve vztahu taky krmíme dva vlky. Černej vlk neroste jen nevěrama, domácím násilím a podobnýma extrémama, kterých se tolik lidí nedopouští. Dobře ho živíme i výčitkama, kritikou a nerespektem. Neschopností se omluvit, uznat chybu. Dusnem. Čekáním, až „jí to přejde“.
Ve většině vztahů jsou bílý vlci podviživený chudinky, který kňučí v koutě a černý vypadají jako vlčí verze Rockyho.

Ve většině vztahů na sebe lidí číhají, co zase udělá ten druhý blbě, aby mohli srovnat skóre. Jsme nastavený na negativní věci, máme na ně radary.
„Zase není uklizeno!“
„Ty jsi zase!! nevynesl koš!“
„Kolikrát ti budu muset říkat o vyžehlení tý košile?“
„Do tý doby, než nevyměníš tu žárovku, o který ti říkám už nejmíň týden…“Neznamená to, že nemůžeme mít výhrady, vznášet požadavky a chtít, aby se něco dělo / nedělo / dělo jinak.
Jde o to, jak to říkáme a jak pracujeme s emocemi běham takových výměn.
Tak jestli chceš vědět víc a chceš mít dobrej vztah… Milionový vztah se můžeš naučit mít tady>

A kdyby ses k nám nechtěl přidat… tak si aspoň po zbytek týdne dělej čárky, kolikrát si s manželkou poděkujete, oceníte něco, pochválíte, podpoříte (bílej vlk) a kolikrát se sekýrujete, otáčíte oči v sloup, kritizujete…
V partnerstvích, která se rozvádí je poměr kritika vs pochvala 4 : 3.
Řekl by sis celkem slušný skóre, skoro stejně pochval jako výčitek. A vede k rozvodům.
Tak bacha na vlky!